Intel 8008

Intel 8008
Specifikace
Uvedení	1. dubna 1972
Výrobní proces	10 μm
Počet jader	1
Frekvence	500/800 kHz
Paměť programu	4 KiB
Patice	18 pinů
Nástupce	Intel 8080

Intel 8008 je první osmibitový mikroprocesor firmy Intel. Byl navržen 1. dubna 1972 v 18-pinovém DIP provedení. Pod původním kódovým označením 1201 byl původně vyvinut na zakázku firmou Computer Terminal Corporation do jejího programovatelného terminálu Datapoint 2200, ale čip byl dodán pozdě a nesplnil výkonnostní cíle, a proto nebyl k tomuto účelu použit. Díky tomu došlo k dohodě mezi CTC a Intelem, že obvod bude uveden na trh pro ostatní zákazníky.

Původní verze 8008 běžely na 0,5 MHz, později se taktovací frekvence zvýšila na 0,8 MHz. 8008 byl o trochu pomalejší než Intel 4004 a Intel 4040 co do vykonaných instrukcí za sekundu, ale tím, že 8008 zpracovával 8 bitů najednou, mohl přistupovat k mnohem většímu množství paměti RAM z něj dělaly CPU 3–4 × rychlejší než výše zmíněné čtyřbitové čipy.

Instrukční sada Intel 8008 a následných procesorů architektury CISC byly výrazně ovlivněny návrhem společnosti CTC.

Čip měl jednoduchou osmibitovou sběrnici a vyžadoval poměrně mnoho podpůrných obvodů. Intel 8008 mohl přistupovat k 8 vstupním a 24 výstupním portům.

Pro využití jako monitorový terminál a obecný řadič byl návrh Intel 8008 přijatelný, ale pro jiné úkoly bylo jeho použití nepraktické. Jeho hlavními nedostatky je omezená hloubka zásobníku volání a nemožnost uložit všechny registry při příchodu přerušení. Několik málo počítačů na něm bylo založeno, ale většina místo toho využila vylepšených vlastností Intel 8080.

Skupina obvodů okolo 8008 je označována MCS-8.

Procesor Intel 8008 navrhli: Victor Pooh, Harry Pyle, Marcian Hoff, Stan Mazor, Frederico Faggin a Hal Feeney.

• 0,05 MIPS.
• Rozšířená načítací PMOS logika.
• 3500 tranzistorů. Technologie 10 μm.
• 16 KiB adresovatelné paměti.
• Původně navržený pro terminál Datapoint 2200